
Infekční onemocnění je chorobný stav vzniklý nákazou  (infekcí), při kterém dochází k poškození hostitelského makroorganismu  prostřednictvím parazita, který narušuje vnitřní prostředí makroorganismu, v němž  získává prostředí k vlastnímu růstu a množení.
Míra závažnosti infekce je dána choroboplodností neboli  patogenitou, která závisí na vlastnostech parazita (patogen), mezi něž patří  délka inkubační doby, produkce toxinů aj., jakož i obranyschopností hostitele.  Mezi parazity řadíme bakterie, viry, prvoky, některé druhy červů a členovců a v  poslední době i zvláštní druh patogenních proteinů známých jako priony.
Makroorganismus se infekci brání prostřednictvím imunitního  systému. Lékařská věda se proti těmto nákazám brání řadou léčiv (například  antibiotiky proti baktériím), jejichž hlavním cílem je maximálně poškodit  (zahubit nebo alespoň omezit růst) parazita.
Mezi infekce patří také běžná onemocnění (chřipka, angína a  jiná infekční a zánětlivá onemocnění). Nicméně patří sem také vážné chronické  infekce. 
  školská medicíny není v takovýchto případech schopna  efektivně pacientovi pomoci. Antibiotika nezabírají, patogeny se stávají  rezistentní a projevují se neblahé vedlejší účinky použitých farmak. 
  Infekce může obecně postihnout každý orgán v těle, zkrátka  kdekoliv, kde má patogen schopnost přežít. Navíc většina z nich je schopna v  těle cestovat či se šířit. 
V dnešní době se řada pacientů trápí např. s chronickým onemocněním jako je Borelióza či Chlamydie, které jsou mnohdy zcela imunní vůči použitým antibiotikům.
 Chlamydie jsou nepohyblivé bakterie, které parazitují uvnitř  eukaryotických buněk. Někdy žijí ve svých hostitelích, aniž by způsobily potíže  – proto se předpokládá, že jejich hostitelé jsou v podstatě přirozenými  rezervoáry. Patří však také mezi původce onemocnění lidí i zvířat –  chlamydiózy.
  Chlamydióza způsobuje širokou škálu trvalých, bolestivých i  jinak nepříjemných zdravotních potíží. Napadají zejména močopohlavní orgány a  plíce a posléze klouby, srdce a mozek.
  Onemocnění chlamydií může probíhat buď bez příznaků, nebo se  vyskytují příznaky podle typu nákazy, například zvýšená únava, bolesti svalů,  kloubů nebo hlavy. Může se vyskytovat i zvýšená sekrece či krvácivost z  napadených sliznic. Nejčastěji se vyskytují chlamydiová onemocnění  močopohlavního systému.
  Jaké jsou nejčastější typy chlamydií?
Chlamydia trachomatis
  Chlamydia trachomatis, je nejčastějším sexuálně přenášeným patogenem na světě a  původcem chorob močopohlavního ústrojí. Nemocný se nakazí pohlavním stykem.  Výskyt tohoto typu onemocnění je velmi častý, dokonce častější než jiné  pohlavně přenosné onemocnění jako syfilis nebo kapavka. Nejvíce ohroženou  skupinou jsou mladí lidé ve věku 15-30 let. Chlamydiová nákaza může způsobit  vážná poškození, i když je často dlouhou dobu téměř bezpříznaková. Průběh  onemocnění se liší u mužů a žen. Pokud se nakazí muž, nejčastěji dochází k  postižení a zánětu močové trubice. Zánět se projevuje bolestí při močení nebo  pálením v močové trubici. Někdy může být spojen i se zánětem kloubů, nebo  výjimečně se zánětem varlat či nadvarlat, v horších případech může způsobit až  neplodnost. U žen se onemocnění projevuje slabším výtokem nebo bolestmi v  podbřišku. V mnoha případech může onemocnění probíhat u žen zcela bez příznaků.  Mimo to ale mohou chlamydie způsobit i těžké záněty v pánvi postihující děložní  krček, děložní sliznici nebo hůře i vejcovody a vaječníky. Proto mezi  nejzávažnější komplikace chlamydiové infekce u žen patří neplodnost nebo neschopnost  donosit plod. U mužů i žen může onemocnění vyvolat i kloubní postižení nebo  vznik tzv. venerického lymfogranulomu, který se projevuje drobným vřídkem na  zevním pohlavním ústrojí a hnisavým zánětem mízních uzlin, hlavně v třísle.  Chlamydia trachomatis napadá i oko, kde způsobují záněty spojivek. Ty se  projevují pálením a řezáním v očích. Následkem tohoto zánětu může dojít ke  zjizvení rohovky a víčka, a tak ke vzniku slepoty neboli trachomu. Závažné jsou  těžké záněty spojivek u novorozenců, kteří se nakazí od matky při průchodu  porodními cestami.
  
  Chlamydia pneumonie
  Časté je i poškození dýchacích cest, které způsobuje  chlamydia pneumonie. Chlamydia pneumonie je nejrozšířenějším druhem chlamydií v  lidské populaci. Přenáší se nejčastěji kapénkami ve vzduchu, například kašláním  nebo kýcháním. Způsobuje záněty hltanu, průdušek a plic. Projevuje se kašlem,  většinou dráždivým a suchým, nemocný má i bolesti v krku, chrapot a vysoké  teploty. Touto formou nákazy se může opět nakazit i novorozenec během porodu.
  
  Chlamydia psittaci
  Chlamydia psittaci je druhem chlamydie schopné vyvolat  infekci u ptáků a savců. Tyto chlamydie jsou velmi odolné vůči vyschnutí a  jejich schopnost přežívat v ptačím trusu je významná pro přenos infekce. U lidí  chlamydia psittaci vyvolává onemocnění zvané psitakóza. Obvykle se člověk  infikuje vdechnutím kontaminovaného prachu z výkalů nakažených ptáků.  Nejčastějším projevem psitakózy je atypický zánět plic neboli atypická  pneumonie. Příznaky jsou obvykle mírné, podobající se nachlazení či chřipce,  časté je také zvětšení jater, sleziny, nevolnost či průjmy.
Biorezonance na přístroji BICOM OPTIMA dokáže jednoznačně diagnostikovat přítomnost chlamydii v těle pacienta, a to i v případě bezsymptomatického stavu, a pomocí upraveného frekvenčního vzorku vyvést z organismu. Tento postup lze bez vedlejších účinků opakovat až do úplné eliminace chlamydií.
Bakterie Borrelia je na člověka přenesena kousnutím infikovaného klíštěte, náležícího do několika druhů rodu Ixodes. Mezi počáteční symptomy patří zvýšená teplota či horečka, bolest hlavy, únava, deprese, bolest svalů či kloubů a charakteristická kruhovitá vyrážka erythema migrans (EM). V případě neléčení nemoci zahrnují další symptomy klouby, srdce a centrální nervovou soustavu. Ve většině případů odezní infekce a její symptomy po léčbě antibiotiky, zejména pokud je nemoc podchycena v raném stádiu. Opožděná nebo nedostatečná léčba může vést k propuknutí mnohem vážnějších symptomů, které mohou omezovat funkčnost a být obtížně léčitelné.
Borelióza je typické onemocnění přenosné ze zvířete na člověka, tzv. antropozoonóza. V přenosu se uplatňují především klíšťata, vzácně možná i jiný krev sající hmyz. Prvním příznakem onemocnění je šířící se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí, tzv. Erythema migrans. Objevují se nepříliš specifické příznaky jako je horečka, bolesti svalů, únava. Tyto chřipku připomínající příznaky se však nemusejí objevovat ve všech případech. Pokud onemocnění zůstává neléčeno, tak postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Některým z těchto komplikací bývá připisován autoimunitní původ, spuštěný imunitní reakcí namířenou proti infekci.
Biorezonance na  přístroji BICOM OPTIMA představuje funkční metodu, pomocí které je možné  diagnostikovat borrelii i ve stadiu, kdy pacient netrpí žádnými symptomy,  bakterie v těle odmaskovat a z těla vyvést. 
 
Součástí terapie je  pochopitelně i posílení detoxikačních orgánů, zejména jater, plic, ledvin,  stimulace lymfatického systému a posílení imunity.
Pozor, i v případě vyléčené nemoci nesmí postižený pacient dva roky darovat krev!
Infekční mononukleóza (lidově polibková nemoc či nemoc z  líbání) je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové (Epstein  Barr/EBV). Postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové  a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína a je tak i často diagnostikována, až  poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů.  Infekční mononukleóze se říká Nemoc z líbání nebo Dětská nemoc, protože  nejčastěji jí onemocní malé děti, u kterých je průběh většinou bez příznaků, a  dospívající. Nemoc se přenáší prostřednictvím slin - buď přímo nejčastěji  líbáním, nebo nepřímo rukama a předměty čerstvě potřísněnými slinami (hračky,  sklenky, ručníky). To jsou ale nejčastější možné spouštěcí mechanismy.
  Přestože se vyskytuje slovo infekční, jde o nemoc málo  nakažlivou. EB virus má v sobě přibližně 95% populace a záleží jen na  okolnostech, zda propukne nebo ne či zda se jím nakazí někdo jiný. Mononukleóza  se přenáší již zmíněnými slinami, dále k propuknutí onemocnění přispívá snížená  obranyschopnost organismu, stres nebo totální nervové vyčerpání.
  U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však  těžší průběh. Ani tuto nemoc není radno podceňovat, má mnohdy trvalé dozvuky  několik let. 
  Je silně doporučována biorezonanční terapie i několik let po  průběhu tohoto onemocnění.
  Přenosné infekční plísňové onemocnění, tedy mykóza, dokáže  být velmi urputným soupeřem. Mohou být na kůži i nehtech, ale i ve vlasech a  vousech. 
  Jednou z nejčastějších forem mykóz - vaginální mykózy jsou  spolu s pocity vaginálního diskomfortu vůbec nejčastějšími zdravotními  problémy, s nimiž ženy míří ke gynekologovi.
  Obecně lze konstatovat, že vznikají nejčastěji u lidí s  oslabenou imunitou (např. onkologičtí pacienti, AIDS, autoimunitní onemocnění)  a postihuje např. mozek nebo plíce. Příčinou jsou všudypřítomné organismy,  které za normálních podmínek onemocnění nevyvolávají.
I zde lze na přístroji BICOM OPTIMA nastavit funkční metodu, pomocí které povede k úplnému odstranění mykóz. Vzhledem ke komplikovanosti systému onemocnění mykózou, kde vstupuje celá řada faktorů, se však jedná o složitější metodu, která má svá specifika.
Uvádí se, že přibližně 80% naší populace má nějakou parazitární infekci. Paraziti přispívají k celé řadě onemocnění ať už jako hlavní původci či jako jedna z několika příčin. Nebezpečnost řady parazitů tkví v tom, že svá vajíčka protlačují přes mikroskopické trhlinky ve střevech do krevního oběhu. Tak se vajíčka krví dostávají k jednotlivým tělesným orgánům. Paraziti bohužel mají mnohdy dokonalý maskovací systém a ten je kvalitně chrání před zničující silou našeho imunitního systému, který je tak pokládá za tělu vlastní součást. Postupným zamořováním těla parazity tak dochází ke snižování účinnosti imunitního systému.
Jaké jsou klinické příznaky parazitárních infekcí?
Mnohdy vůbec žádné a jejich případný výskyt se může dostavit  až po několika letech od kontaminace.
  Jindy jsou to potíže, kde bychom mnohdy jen stěží očekávali  jako původce či spolupůvodce parazitární infekci. Jedná se zejména o artritické  bolesti, bolesti horní páteře a zad, svalové dystrofie, alergické reakce, kožní  problémy, bolesti hlavy, migrény, epileptické záchvaty, astma, deprese, srdeční  obtíže, problémy oční, ušní…atd.
  K častým a obvyklým potížím patří trávicí problémy jako  nadýmání, pálení žáhy, zvracení, dráždivý tračník, ulcerózní kolitida, krev ve  stolici, únava, podrážděnost…atd.
Jací parazité se mohou nacházet v naší populaci?
Jsou to velké střevní a jaterní motolice, clonorchis sinensis, eurytrema pancreaticum, schistosoma hematobium a mansoni, strongyloides, ascaris, trichinella spiralis, ancylosma caninum, oxyuris, trichuris trichiura, dirofilaria immitis, lamblia intestinalis, pneumocystis carinií, leishmania, trichomonads, toxoplazma gondii, amoeba, demodex, hair mite či salmonella.
Biorezonance na  přístroji BICOM OPTIMA představuje funkční metodu, pomocí které je možné  diagnostikovat parazity v těle, i v případě jejich maskování a následné  jejich eliminace.
 Pokud jste lékaři, psychologové či vás pouze zajímá biorezonace do hloubky, pak vám všem doporučejeme navštívit sekci
 
  
  Pokud jste lékaři, psychologové či vás pouze zajímá biorezonace do hloubky, pak vám všem doporučejeme navštívit sekci  PRO LÉKAŘE, kde se dozvíte o biorezonanci mnohem více, zejména pak odkazujeme na doporučenou literaturu a odborné lékařské studie.
PRO LÉKAŘE, kde se dozvíte o biorezonanci mnohem více, zejména pak odkazujeme na doporučenou literaturu a odborné lékařské studie.