PRO LÉKAŘE
Biorezonanční terapii zařazujeme do okruhu empirické medicíny. Tedy do kategorie metod založených na dlouhodobých pozorováních a zkušenostech.
Biorezonanční terapie je náprava tělesných funkcí vlivem elektromagnetické oscilace velmi přesně definovaných parametrů za účelem posílení fyziologické oscilace a oslabení patologické oscilace. K tomuto posilování a oslabování dochází jak na úrovni buněk, tak na úrovni orgánů, orgánových systémů a celého těla.
Biorezonanční terapie je bezbolestná léčebná metoda, u které nebyly zaznamenány žádné nežádoucí vedlejší účinky. Podporuje samoléčící potenciál organizmu a nevystavuje tělo vnějším účinkům léčby tak, jako se to stává u mnoha běžně používaných farmak.
Biorezonanční terapie se provádí pomocí tzv. biorezonančních přístrojů. Ty umožňují terapeutům získat oscilační obraz člověka, který se mění v závislosti na tom, jaké látky jsou přítomné v našem organizmu. Nikotin, amalgám, alergeny, plísně, bakterie, viry, léky - to vše jsou látky, jejichž přítomnost lze v našem těle vyčíst z oscilačního obrazu.
Biorezonanční přístroje dokážou vlnění cizorodých látek nejen odhalit a identifikovat, ale také upravit, aby toto vlnění v našem těle neškodilo. Jelikož se při biorezonanci využívá elementárních vlastností hmoty, je biorezonanční terapie bezbolestná a bez vedlejších účinků. Podle zdroje vibrací, které se používají během biorezonanční terapie lze rozlišit endogenní a exogenní biorezonanční terapii.
Během endogenní biorezonanční terapie za pomoci elektrod biorezonančního přístroje zjišťujeme oscilační obraz lidského těla. Snímáme slabou elektromagnetickou vibraci těla, následně ji převedeme do biorezonančního přístroje, kde je analyzována a rozdělena na fyziologickou (harmonickou) a patologickou (disharmonickou) část.
Fyziologická část může být bez změny vrácena do organizmu za účelem jejího posílení. U patologické části dojde k elektronické konstantní inverzi - převrácení oscilačního obrazu snímaného těla a jeho uzpůsobení obrazu podle vybrané terapie. Takto obrácená elektromagnetická vibrace se poté pomocí elektrod přístroje vysílá zpět do pacientova těla. A to buď v celém frekvenčním rozsahu, nebo jen v podobě částečných rozsahů frekvencí. Následně jsou tyto vibrace překryty vlastními vibracemi těla.
Při exogenní biorezonanční terapii za pomoci biorezonančního přístroje překrýváme slabou elektromagnetickou vibraci těla externími vibracemi z různých zdrojů. Zdroje externích vibrací se volí v závislosti na problému, který biorezonanční terapií chceme řešit.
Exogenní biorezonanční terapie využívá elektromagnetického vlnění, které vydávají diagnosticky a terapeuticky relevantní substance. Mohou to být například alergeny, vitamíny či tělesné sekrety, ale také třeba těžké kovy.
KLINICKÉ STUDIE Na úvod lze říci, že zejména poslední dobou se počet studií na téma biorezonace značně rozrostl. Rovněž je nutné konstatovat, že již v našem školském systému se objevilo několik diplomových prací na téma biorezonace. Všechny zmíněné vyjmenované studie, viz. níže nejsou v českém jazyce. Jako portál ze světa klinických studií doporučujeme tento odkaz 
Institut Biophysikalische Medizin, popř. tento odkaz Biomed Australia.
Dr. Michael Galle z Institutu Biofyzikální Medicíny zmiňuje následující klinické studie. V každé studii je také připojen seznam literatury.
Studie prováděná Chervinskaya [11, 12] na téma respiračních a alergologických onemocnění potvrzuje výsledky naznačené studií Schumacher [52] a Hennecke [26], které neměly dostatečně zpracovanou statistickou část.
Naproti tomu Kofler et al. [33] uvádí dosti rozporuplné výsledky. Subjektivní vyjádření pacientů potvrzují účinnost biorezonanční terapie v případě pollinózy, ale objektivní údaje nikoli. Pro vlastní názor doporučujeme Galleho práci [23].
Schöni et al. [51] se zaměřil na biorezonanční terapii při léčbě dětských pacientů s neurodermatitidou. Při porovnávání s placebo skupinou byl u dvou ze tří sledovaných parametrů dvakrát až třikrát větší pozitivní efekt biorezonanční terapie. Schöni to označil za nesignifikantní rozdíl. Enormní rozptyl výsledků však napovídá, že toto hodnocení není adekvátní.
Studie Cheng et al. [63, 64] podává důkazy o klinické efektivnosti biorezonanční terapie a terapie s elektronickými homeopatickými léky na alergický symptom ve dvou nekontrolovaných studiích. Posledně zmíněná studie potvrzuje studii Schullera a Galleho [60] s ohledem na klinickou efektivitu elektronicky uložených bioaktivních substancí.
V roce 2005 podávají čínští vědci důkazy o efektivitě biorezonce na příkladu alergických rinitid a bronchiálního astmatu. Studie byla prováděna jak v nemocnicích tak na čínských univerzitách. Huang et al. [66] a Yang Zhang [67]. Pro své práce na toto téma využili výsledků komparace skupin dětských pacientů.
Pozitivní efekt biorezonanční rezonance na léčbu bronchiálního astmatu u dětských pacientů a pubescentů dokumentuje také Saweljew et al. [49]. Trifomov et al. [58] zase prokazuje klinickou efektivitu biorezonanční terapie u obstrukčních plicních onemocnění.
Signifikantní efektivitu biorezonance při léčení urtikarie, bronchiálního astmatu, rinitidy a kožního ekzému dokazují nekontrolované studie Xu et al. [68], Feng et al. [70], Zhang et al. [69] a Du et al. [71]. Nienhaus and Galle [42] uvádějí, že biorezonanční terapie zlepšila stav pacientů s funkčními poruchami gastrointestinálního traktu. Další práce [25, 38] poukazují na klinickou efektivitu u pacientů s revmatickými onemocněními.
Machowinskim a Kreislem [37] bylo zdokumentováno úspěšné použití biorezonanční terapie u nezávažných chronických onemocnění jater. Papcz a Barpvic [43] věří, že biorezonanční terapie je efektivní u syndromu z přetížení u atletů.
Schuller a Galle [60] testovali na pacientech s revmatoidními onemocněními efekt exogenní biorezonanční terapie, která využívala elektronicky skladovaných elektronických substancí. Výsledky byly pozitivní. Jedná se o první studii, ve které jsou celosvětově testovány elektronicky skladované substance výhradně na lidských pacientech.
A v roce 2008 publikoval Rahlfs a Rozehnal [72] výsledky retrospektivní, longitudinální studie za použití biorezonanční metody. Studie si kladla za cíl prozkoumat klinickou účinnost biorezonanční terapie. Terapeuti popisovali průběh případů, které léčili za pomoci biorezonanční terapie. Studie shledala biorezonanční terapii jako velice dobrou a uspokojivou metodu léčby v 92,4 % všech 561 zdokumentovaných případů.
V žádné známé klinické studii nebyly zjištěny vedlejší účinky biorezonance.
Na základě zde zveřejněných výsledků studií, se pouze jeden autor neodvažuje učinit jasný úsudek a dvě studie termín biorezonanční terapie považují za neprokázaný, i když jejich výsledky, podle názoru [23], stejně jako uvádí Lüdtke [36], neumožňují takový závěr potvrdit.
SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY
1. Aissa J, Litime MH, Attias E, Benveniste J: Molecular signaling at high dilution or by means of electronic circuitry. Journal of Immunology 150: A146, 1993.
2. Aissa J, Jurgens P, Litime MH, Behar I, Benveniste J: Electronic transmission of the cholinergic signal. FASEB Journal 9: A683, 1995.
3. Aissa J, Jurgens P, Litime MH, Behar I, Benveniste J: Isolierte Organe und Information von Acetylcholin; in: Endler PC, Schulte J (ed.): Homöopathie – Bioresonanztherapie. Vienna, Maudrich, 1996, pp 163-168.
4. Benveniste J, Aissa J, Litime MH, Tsangaris GT, Thomas Y: Transfer of the molecular signal by electronic amplification. FASEB J. 1994; 8: A 398.
5. Benveniste J, Jurgens P, Aissa J: Digital recording/transmission of the cholinergic signal. FASEB J 1996; 10: A1479.
6. Benveniste J, Jurgens P, Hsueh W, Aissa J: Transatlantic transfer of digitized antigen signal by telephone link. J Allergy Clin Immunol 1997; 99: 175.
7. Benveniste J, Aissa J, Guillonnet D: Digital biology: Specificity of the digitized molecular signal. FASEB J 1998; 12: A412.
8. Benveniste J, Aissa J, Guillonnet D: A simple and fast method for in vivo demonstration of electromagnetic molecular signaling (EMS) via high dilution or computer recording. FASEB Journal 13: A163, 1999.
9. Benveniste J, Kahhak L, Guillonnet D: Specific remote detection of bacteria using an electronic/ digital procedure. FASEB Journal 13: A852, 1999.
10. Bischof, M: Biophotonen – Das Licht in unseren Zellen. Frankfurt, Zweitausendeins 1995
11. Chervinskaya AV, Nakatis JA, Gorelow AI, Nasarowa LW: MORA-Therapie bei respiratorischen und allergischen Erkrankungen. Untersuchungsbericht des Staatlichen Wissenschaftlichen Pulmonologiezentrums, St. Petersburg 1997. (The German translation from the Russian language can be obtained from the author.)
12. Chervinskaya AV: MORA-Therapy for respiratory and allergic diseases. Vorträge anlässlich des Symposiums 2002 der Internationalen Ärzte-Gesellschaft für Biokybernetische Medizin. 19./20. April, Bad Nauheim 2002.
13. Citro M, Smith CW, Scott-Morley A, Pongratz W, Endler PC: Transfer of information from molecules by means of electronic amplification; in: Endler PC, Schulte J (ed.): Ultra high dilution. Dordrecht, Kluwer Academic Publishers, 1994, pp 209-214.
14. Citro M, Endler PC, Pongratz W, Vinattieri C, Smith CW, Schulte J: Hormone effects by electronic transmission. FASEB Journal 9: A392, 1995.
15. Citro M.: Metamolecular Informed Signal (MMIS). In: O. Bergsmann (Pub.): Struktur und Funktion des Wassers im Organismus – Versuch einer Standortbestimmung. S.72-77, Facultas-Universitätsverlag, Wien 1994.
16. Davies P: Prinzip Chaos. Munich, Bertelsmann 1988.
17. Endler PC, Heckmann C, Lauppert E, Pongratz W, Smith CW, Senekowitsch F, Citro M: Amphibienmetamorphose und Information von Thyroxin. Speicherung durch bipolare Flüssigkeit Wasser und auf technischen Datenträger; Übertragung von Information durch elektronischen Verstärker; in: Endler PC, Schulte J (ed.): Homöopathie – Bioresonanz-therapie. Vienna, Maudrich, 1996, pp 127-160.
18. Endler PC, Pongratz W, Smith CW, Schulte J: Non-molecular information transfer from thyroxine to frogs. Vet Human Toxicol 37:259-263, 1995.
19. Endler PC, Citro M, Pongratz W, Smith CW, Vinattieri C, Senekowitsch F: Übertragung von Molekül-Information mittels Bioresonanz-Gerät (BICOM) im Amphibienversuch. Kontrollierte Blindstudie. Erfahrungsheilkunde 44 (3), pp 186-192, 1995.
20. Fedorowski A., Steciwko A, Rabczynski J.: Low-frequency electromagnetic stimulation may lead to regression of Morris Hepatoma in Buffalo rats. The Journal of Alternative and Complementary Medicine 10(2), pp 251-260, 2004a
21. Fedorowski A., Steciwko A, Rabczynski J.: Serum cathepsin B activity during regression of Morris hepatoma 5123 D. Med Sci Monit 10(5), pp 144-150, 2004b
22. Galle, M.: Orientierende Untersuchung zur experimental-biologischen Überprüfung der Hypothesen zur Bioresonanz von Franz Morell. Erfahrungsheilkunde 1997; 46:840-847.
23. Galle M: MORA-Bioresonanztherapie . . . und es funktioniert doch! Biologische Fakten –
Physikalische Thesen. Wiesbaden, Pro-medicina 2002.
24. Galle, M: Biophotonen und MORA-Bioresonanz – eine theoretische Annäherung. Er-fahrungsheilkunde 54, pp 293-300, 2005.
25. Gogoleva EF: New approaches to diagnosis and treatment of fibromyalgia in spinal osteo-chondrosis. Ter Arkh 2001; 73: 40-45. (The German translation from the Russian language can be obtained from the author.)
26. Hennecke J: Energetische Allergietherapie – Möglichkeiten und Erfahrungen mit der Bicom-Bioresonanztherapie. Ärztezeitschrift f. Naturheilverf. 1994; 35:427-432.
27. Herrmann E: MORA und Schmerz. Eine Studie über die Effizienz der MORA-Therapie bei der Behandlung von Schmerzpatienten. Bad Meinberg, Klinik Silvatikum 1995.
28. Herrmann E: Das MORA-Praxisbuch – Therapie mit körpereigenen Schwingungen. Heidelberg, Haug 1998.
29. Hufeland-Leistungsverzeichnis der Besonderen Therapierichtungen. Pub.: Hufeland-gesellschaft für Gesamtmedizin e.V., Karlsruhe. 3. revised edition, Haug-Verlag 2001, pp 45-46: MORA-Therapie.
30. Hutzschenreuter P, Brümmer H: Die Narbe, das Keloid und die MORA-Therapie. Therapeutikon 1991; 5:507-515.
31. Islamov BI, Funtikov VA, Bobrovskii RV, Gotovskii YV: Bioresonance therapy of rheu-matoid arthritis and heat shock proteins. Bull Exp Biol Med 1999; 128:1112-1115.
32. Islamov BI, Balabanova RM, Funtikov VA, Gotovskii YV, Meizerov EE: Effect of bio-resonance therapy on antioxidant system in lymphocytes in patients with rheumatoid arthritis. Bull Exp Biol Med 2002; 134:248-250.
33. Kofler H, Ulmer H, Mechtler E, Falk M, Fritsch PO: Bioresonanz bei Pollinose. Eine vergleichende Untersuchung zur diagnostischen und therapeutischen Wertigkeit. Allergologie 1996; 19:114-122.
34. Lednyczky G, Waiserman A, Sakharov D, Koshel N: Geschädigte Drosophilalarven und Information von nicht geschädigten Drosophilalarven; in: Endler PC, Schulte J (ed.): Homöopathie – Bioresonanztherapie. Vienna, Maudrich, 1996, pp 181-192.
35. Lednyczky G.: In vitro und in vivo Versuche, um die Kontrollfunktionen nieder-energetischer Bioinformationen und anderer Schwingungen zu demonstrieren. In: Endler, P. C. and Stacher, A. (Pub.): Niederenergetische Bioinformation. Physiologische und physikalische Grundlagen für Bioresonanz und Homöopathie. pp 115-152, Fakultas-Universitätsverlag, Vienna 1997.
36. Lüdtke R: Journal Club – Methodischer Kommentar. Forschende Komplementärmedizin & Klassische Naturheilkunde 5:96-97, 1998.
37. Machowinski R, Kreisl P: Prospektive randomisierte Studie zur Überprüfung der Behand-lungserfolge mit patienteneigenen elektromagnetischen Feldern (BICOM) bei Leberfunktionsstörungen. In: Wissenschaftliche Studien zur Bicom Resonanz-Therapie, S.77-92, Institut für Regulative Medizin, Gräfelfing 1999.
38. Maiko O., Gogoleva EF: Outpatient bioresonance treatment of gonarthrosis. Ter Arkh 2000; 72:50-53. (The German translation from the Russian language can be obtained from the author.)
39. Morell F, Rasche E: Der TSE-Medikamententest mit dem Test-Sender und –Empfänger:
1.Zeitsparende und sichere Medikamententestung ohne direkten Kontakt zwischen Patient
und Medikament. 2. Beweis elektromagnetischer Schwingungen von Medikamenten. 3. Feststellung der wirksamen Frequenzbereiche von homöopathischen Medikamenten. 3 Vor-träge auf Kongressen der Internationalen Medizinischen Gesellschaft für Elektroakupunktur nach Voll e.V. im Juni 1975 und September 1976 in Baden-Baden and Freudenstadt. Special deition, Friesenheim, MedTronik 1976.
40. Morell F: Die MORA-Therapie – Therapie mit körpereigenen Schwingungen. Special edition, Friesenheim, MedTronik 1978.
41. Morell F: MORA-Therapie. Heidelberg, Haug 1987.
42. Nienhaus J, Galle M: Placebokontrollierte Studie zur Wirkung einer standardisierten MORA-Bioresonanztherapie auf funktionelle Magen-Darm-Beschwerden. Forschende Komplementärmedizin & Klassische Naturheilkunde 13:28-34, 2006.
43. Papcz BJ, Barpvic J: Einsatz biophysikalischer Frequenzverfahren beim Überlastungssyndrom von Leistungssportlern. Erfahrungsheilkunde 48(7), pp 449-450, 1999.
44. Pongratz W, Endler PC, Lauppert E, Senekowitsch F, Citro M: Saatgutentwicklung und Information von Silbernitrat. Speicherung durch bipolare Flüssigkeit Wasser und auf technischen Datenträger; Übertragung von Information durch elektronischen Verstärker; in: Endler PC, Schulte J (ed.): Homöopathie – Bioresonanztherapie. Vienna, Maudrich, 1996, pp 169-180.
45. Popp FA: Coherent photon storage of biological systems; in: Popp FA, Warnke U, König HL, Peschka W (ed): Electromagnetic Bio-Information. Munich, Urban and Schwarzenberg, 1979; pp 144-167.
46. Prigogine, I., Stengers, I.: Dialog mit der Natur. Munich, Piper 1983.
47. Prigogine, I., Stengers, I.: Das Paradox der Zeit. Munich, Piper 1993.
48. Ruth B: Experimental Investigations on Ultraweak Photon Emission; in: Popp FA, Warnke U, König HL, Peschka W (ed): Electromagnetic Bio-Information. Munich, Urban and Schwarzenberg, 1979; pp 128-143.
49. Saweljew BP, Balabolkin II, Jazenko SW, Reutowa BS, Belowa NR, Semenowa Nju, Gotowskij JuW, Kasakow SA.: Bioresonanztherapie bei der komplexen Therapie von Kindern mit Asthma bronchiale. Medizinisch-wissenschaftliche and Lernmethodische Zeitschrift N2, Juni 2001, pp 111-130 (The German translation from the Russian language can be obtained from the author.)
50. Schiff M: Das Gedächtnis des Wassers. Zweitausendeins, Frankfurt am Main 1997. (The memory of water. HarperCollins Publishers 1995).
51. Schöni, MH, Nikolaizik WH, Schöni-Affolder F: Efficacy Trial of Bioresonance in children with atopic dermatitis. Int. Arch. Allergy Immunol. 1997; 112:238-246.
52. Schumacher P: Biophysikalische Therapie der Allergien. pp 125-133, 147-154, Stuttgart, Sonntag 1998.
53. Senekowitsch F, Endler PC, Pongratz W, Smith CW: Hormone effects by CD record/replay. FASEB Journal 9: A392, 1995.
54. Senokowitsch F, Citro M, Vinattieri C, Pongratz W, Smith CW, Endler PC: Amphibienmetamorphose und die elektronische Übertragung von Bioinformation. In: Endler, P. C. and Stacher, A. (Pub.): Niederenergetische Bioinformation. Physiologische und physikalische Grundlagen für Bioresonanz and Homöopathie. pp 100-114, Fakultas-Universitätsverlag, Vienna 1997.
55. Thomas Y, Schiff M, Litime H, Belkadi L, Benveniste J: Direct transmission to cells of a molecular signal (phorbol myristate acetate, PMA) via an electronic device. FASEB Journal 9: A227, 1995.
56. Thomas Y, Litime H, Benveniste J: Modulation of human neutrophil activation by “elect-ronic” phorbol myristate acetate (PMA). FASEB Journal 10: A1479, 1996.
57. Thomas Y, Schiff M, Belkadi L, Jurgens P, Kahhak L, Benveniste J: Activation of human neutrophils by electronically transmitted phorbol-myristate acetate. Medical Hypotheses 54: pp 33-39, 2000.
58. Trofimow WI, Pawlow IP, Schykina TW, Filimonow WN: MORA-Therapie bei obstruktiven Atemwegserkrankungen. Untersuchungsbericht der Medizinischen Universität St. Petersburg 1997. (The German translation from the Russian language can be obtained through the author.)
59. Wille A: Bioresonanztherapie (biophysikalische Informationstherapie) bei stotternden Kindern. Forschende Komplementärmedizin & Klassische Naturheilkunde 6, Suppl. 1, pp 50-52, 1999.
60. Schuller J., Galle M.: Untersuchung zur Prüfung der klinischen Wirksamkeit elektronisch abgespeicherter Zahn- und Gelenksnosoden bei Erkrankungen des Rheumatischen Formen-kreises. Forsch. Komplementärmed. 2007; 14:289-296.
61. Uellendahl U.: Darstellung der MORA-Color-Methode in der Behandlung von chroni-schen funktionellen Schmerzen am Bewegungsapparat. Rigorosearbeit zum Dr. päd. an der Sportwissenschaftlichen Fakultät der Universität Bratislava, 2008.
62. Korenbaum VI, Chernysheva TN, Apukhtina TP, Sovetnikova LN: Absorption spectra of electronic-homoeopathic copies of homoeopathic nosodes and placebo have essential differences. Forsch Komplementärmed 2006;13:294-297.
63. Cheng CF, Wu YL, Tsai MH, Wu WF, Liu LL: A study to evaluate the efficacy of bioresonance therapy of MORA device on allergic symptoms. Danshuei Township Public Health Center, Taipei County, Taiwan, 2008.
64. Cheng CF, Wu YL, Tsai MH, Wu WF, Liu LL: A study to evaluate the efficacy of electronic homeopathic remedies on allergic symptoms (2008) Danshuei Township Public Health Center, Taipei County, Taiwan, 2008.
65. Korenbaum VI, Chernysheva TN, Apukhtina TP, Shin SN, Demenok VN: Verifying the biological action phenomenon of the water-based electronic-homoeopathic copy of bioactive substance by a tomato seedlings model. Up to now no published research report, communication to MG 11/2008).
66. Huang S, Sun Z, Fang Y: Klinische Behandlung vom allergischen Schnupfen und Bronchialasthma der Kinder mit dem Bioresonanztherapiegerät. Zhejiang Medical Journal 2005; 27(6):457-458. (The German translation from the Chinese language can be obtained from the author.)
67. Yang J, Zhang L: 300 Behandlungsbeispiel gegen Asthma mittels BICOM-Grätes für die Kinderpatienten. Maternal and Child Health Care of China 2004; 19(9):126-127. (The German translation from the Chinese language can be obtained from the author.)
68. Xu M, Zheng M, Xu Y, Yang J, Zhang X: Klinische Beobachtung der Behandlung vom chronischen Nesselausschlag mit dem Bioresonanztherapiegerät. China Journal of Leprosy and Skin Diseases 2005; 21(7):533-534. (The German translation from the Chinese language can be obtained from the author.)
69. Zhang X, Wang W, Liu Q: Klinische Beobachtung über 54 Behandlungsfälle gegen Nesselausschlag mittels BICOM Bioresonanztherapiegerät. China Journal of Leprosy and Skin Diseases 2005; 21(8):651. (The German translation from the Chinese language can be obtained from the author.)
70. Feng Y, Chen H, Li R, Liu C: Die neulich klinische Beobachtung der Heilwirkung mit Bioresonanztherapiegerät in 150 Fällen der Kinder-Allergiekrankheit. Chinese Journal of Contemporary Pediatrics 2005; 7(3):257-258. (The German translation from the Chinese language can be obtained from the author.)
71. Du X, Liu Y, Yang J: Klinische Beobachtung über 79 Behandlungsfälle gegen allergische Hautkrankheiten mittels Bioresonanzgerät. Chinese Journal of Practice Medicine 2005; 4(5):259. (The German translation from the Chinese language can be obtained from the author.)
72. Rahlfs VW, Rozehnal A: Wirksamkeit und Verträglichkeit der Bioresonanzbehandlung. Erfahrungsheilkunde 2008; 57(8):462-468.
